Co je to psychická krize a jak ji zvládat?
Co je to psychická krize?
Jedná se o akutní narušení psychické rovnováhy, při kterém selhávají naučené mechanismy zvládání. Člověk v krizi pociťuje úzkost, která narušuje jeho schopnost fungovat. Ještě jinak a možná trochu zjednodušeně lze říci, že krize je krizí, protože člověk nezná způsob, jak na vzniklou situaci reagovat, jak se jí přizpůsobit. Trvá-li tento stav, rozvíjí se krize. V jistém ohledu je krize přirozenou součástí každého lidského života. Tuto definici splňují zejména takzvané vývojové krize, které souvisí s přirozeným během lidského života a jsou spojeny s nutností přizpůsobit se novým životním úkolům a rolím. Typicky se jedná o nástup do prvního zaměstnání, svatba, narození prvního dítěte, odchod do důchodu. Odlišným typem krize jsou takzvané krize situační, které jsou na rozdíl od těch vývojových, náhlé a nečekané. Podle intenzity spadají buď mezi takzvané „běžné situace“ či ty, které bývají pro svou neobvyklou intenzitu a sílu nazývány jako traumatické. Mezi ně patří situace, kdy se ocitneme v roli oběti ozbrojeného přepadení, vážné dopravní nehody či živelných katastrof nebo ozbrojených konfliktů.
Každý se tedy může ocitnout v krizi/ na hraně / na dně. Co se s tím dá dělat?
Nejprve je potřeba si uvědomit, že každý z nás se již musel v průběhu svého života vyrovnat s mnoha často náročnými situacemi. To se podařilo díky realizaci potřebných kroků či za pomoci přátel, podpory rodiny. Jedná se o strategie zvládání, které každý z nás svým jedinečným způsobem používá k tomu, aby překonal obtížné situace či období. Často tak jednáme instinktivně, aniž bychom si to dostatečně uvědomili a pojmenovali. Prvním krokem tedy je, odpovědět si na otázku: „Co mi v minulosti pomáhalo, když jsem se cítil špatně?“ Pro každého to bude něco jiného. Někdo preferuje aktivity o samotě, např. poslech hudby, čtení oblíbené knihy, sledování sitcomu, další se cítí lépe, když o svém trápení může hovořit s někým blízkým. Často je to ale kombinace obojího. Když vím, co mi alespoň trochu pomáhá, mohu se rozhodnout, že to budu dělat víc.
Jak poznáme, že je nějaká starost zvládnutelná a kdy je lepší si říci o pomoc odborníkovi?
Vyhledat pomoc odborníka – psychologa, psychiatra – je vhodné vždy, když psychické potíže po několika dnech či týdnech neustupují nebo se dokonce dále zhoršují, navzdory naší snaze něco pro sebe dělat. V případě dříve uvedených závažných, traumatizujících událostí se vyhledání odborné pomoci stává spíše nutností, než že by je člověk mohl zvládnout sám. Při akutních psychických potížích jsou k dispozici, alespoň v Praze a Brně krizová centra, ve kterých je k dispozici psycholog a psychiatr připravený 24 hodin denně pomoci. V dalších městech tuto roli obvykle suplují psychiatrické kliniky či nemocnice. Mohu upozornit také na krizová centra, která jsou provozována jako sociální služba. Zde je obvykle personál složen ze sociálních pracovníků a psychologů.
Jak probíhá konzultace v krizovém centru?
Nemohu hovořit za všechna krizová centra, ale mohu čtenáři nastínit, jak to chodí v KC RIAPS. Není-li klient objednán, zdravotní sestra nejprve rámcově zjistí důvody, pro které se příchozí rozhodl vyhledat pomoc a zda má nějaké konkrétní představy a očekávání o pomoci. Jakmile je to možné, přichází krizový intervent (psycholog či psychiatr), který s klientem hovoří o jeho aktuálních potížích a trápeních. V důsledku konzultace se člověk obvykle zklidní, dokáže se lépe zorientovat v dané situaci a domluví se s krizovým pracovníkem na dalším postupu, případně léčebném plánu.
Co se může stát, když se krizová/zátěžová situace nezvládne/neošetří?
Dopad může být stejný jako když přecházíte somatické onemocnění. Potíže se dále prohlubují a chronifikují. V případě psychických potíží se jedná o prohlubování depresivních a úzkostných stavů. Takový člověk pak nezřídka hledá způsoby jak si ulevit či utéct od potíží méně adaptivními způsoby, například zvýšenou konzumací alkoholu. V závažnějších případech se mohou vyskytnout také myšlenky na sebevraždu. Zvláště tehdy je velmi důležité, aby člověk vyhledal odbornou pomoc.
Co se naopak děje, když se nám podaří krizi zvládnout?
Ze zkušeností mnoha lidí, které jsem potkal, když se potýkali s vlastní krizí, vím, že náročné životní situace přináší nejen ohrožení, ale také příležitost. Ta není obvykle vidět a je třeba ji objevit. Někteří si uvědomí až s větším časovým odstupem, co důležitého získali při vyrovnávání se například s bolestivou ztrátou. U takových lidí nezřídka dochází v posunu v hodnotách, které mají, lépe dokáží odlišit podstatné od méně důležitého. Úspěšné překonání krize také posiluje sebedůvěru toho, kdo ji dokáže zvládnout, ať již sám či za pomoci odborníka.
Rozhovor byl realizován pro časopis SVĚT S PARAPLETEM.